|
|
Chitinozoa nejvyššího ludlow pražské pánve a jejich význam pro korelace a vývoj faun napříč kozlowskii/lau eventem
Vodička, Jakub ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Štorch, Petr (oponent)
Dva profily, Všeradice a Kosov, představují sedimentární sledy s kontinuální sedimentací situované v pražské pánvi. Detailní výzkum, zaměřený na skupinu chitinozoa, v úrovni graptolitové zóny N. kozlowskii, dosud chyběl nejen v pražské pánvi, ale vzácný je i celosvětově. Vápencové polohy, odkud byla chitinozoa izolována, nejsou příliš produktivní. Při kompilaci obou odebraných profilů potvrzují chitinozoová data reakci na vymírání. Pre-exktinkční společenstvo je charakaterizováno hlavně chitinozoami z čeledi Conochitinidae, společenstvo následné obnovy faun rodem Eisenackitina. Vzorky z post-exktinkčního intervalu produktivní nebyly. V intervalu následné obnovy faun je potvrzena globální zóna stanovená pro nejvyšší ludford E. barrandei. Indexový druh předcházející zóny E. philipi nebyl dosud nalezen v pražské pánvi, což potvrzuje i tato práce. E. lagenomorpha se vyskytuje stratigraficky jen nepatrně níže, než E. barrandei a nelze ji proto využít jako taxon, nahrazující zónu E. philipi, jak je tomu v oblasti Baltiky. chitinozoa, pražská pánev, kozlowskii, lau, vymírání, ludford, stratigrafie
|
|
|
Belemniti spodní křídy a jejich výskyt v ČR
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Marek, Jaroslav (oponent)
Tématem práce je základní přehled spodnokřídových belemnitů a jejich výskyt v českých zemích se zaměřením na lokalitu Štramberk. První část je věnována úvodu do spodní křídy a morfologii belemnitů s hlavním akcentem na nejčastěji zachovanou část vnitřní schránky - rostrum. Krátce je zmíněna mofrometrika, která je jedním z hlavních ukazatelů rozdílů mezi taxony. Následuje systematický a taxonomický přehled a paleoekologická charakteristika belemnitů jako důležitých indikátorů paleoteploty. Dále se práce zabývá výskytem a migracemi určitých taxonů belemnitů a jejich stratigrafickým záznamem v geologické minulosti spodní křídy. V závěru práce je zmíněna lokalita Štramberk, ve které jako jedné z mála v České Republice byly nalezeny rostra spodnokřídových belemnitů. Klíčová slova : Belemniti , spodní křída , systematika, paleobiogeografie, paleoekologie, Štramberk
|
|
|
Belemniti spodní křídy lokality Štramberk: taxonomie, stratigrafie, paleoekologie, paleobiogeografie
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Vašíček, Zdeněk (oponent)
Práce je založena na studiu více než 1200 exemplářů belemnitů ze spodnokřídových sedimentů lokality Štramberk (S Morava). Studovaná rostra pochází převážně z kolekce Dr. V. Houši, který ji pořídil během 70-80. let minulého století v době intenzivní těžby spodnokřídové kapsy Š-12 v lomu Kotouč. Rostra byla systematicky studována zařazena do 7 rodů a 18 druhů. Podstatná část společenstva je stáří spodního valanginu, zastoupené jsou však také druhy charakteristické pro období tithonu, berriasu a hauterivu, což jasně ukazuje na přítomnou redepozici. Problematická zůstává přítomnost belemnitů ze skupiny mesohibolitů, kteří se objevují až v období barremu. K pochopení redepozic slouží výplně jejich alveol obsahující několik generací sedimentu. Jejich studium nastiňuje vývoj sedimentační oblasti bašské elevace Vnějších Západních Karpat. Předběžné výsledky analýzy stabilních izotopů δ18 O a δ13 C získaných z roster belemnitů ukazují možnost, že juvenilní jednici žili blíže při dnu, zatímco dospělí se zdržovali v mělčích/teplejších vodách. Negativní hodnoty generačních výplní alveol korelují s hodnotami známými z období valanginského eventu, který zasáhl mořský ekosystém v průběhu spodní křídy. Jednotlivé taxony jsou diskutovány v kontextu SZ Tethydy a jsou stratigraficky korelovány s amonitovou zonací....
|
|
| |
|
|
Graptoliti šáreckého souvrství (střední ordovik, pražská pánev) a jejich stratigrafický význam
Strossová, Zuzana ; Kraft, Petr (vedoucí práce) ; Bruthansová, Jana (oponent)
Graptoliti patří mezi vůdčí stratigrafické skupiny, které pomáhají stanovit hranice geologických jednotek staršího paleozoika a korelovat je biostratigraficky i chronostratigraficky v regionálním i globálním měřítku. Šárecké souvrství, které je součástí vulkanosedimentární výplně pražské pánve, reprezentuje střednoordovickou jednotku, která obsahuje dobře zachovanou graptolitovou faunu. Od prvních výzkumů, provedených bezmála před 100 lety, bylo postupně shromážděno mnoho údajů, které ovlivnily vývoj a často zásadní změny graptolitové taxonomie i stratigrafie. Významné nálezy byly získány především díky průzkumu ložisek železné rudy v okolí Rokycan, Ejpovic a Krušné hory u Hudlic. Předložená práce shrnuje dosavadní poznatky o graptolitech v šáreckém souvrství a jejich vyžití ve stratigrafii. Klíčová slova: graptoliti, ordovik, šárecké souvrství, stratigrafie
|
|
|
Lower Cretaceous belemnites (including J/K boundary interval) in the NW Tethys, biostratigraphy, palaeobiogeography and palaeoecology
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Michalík, Jozef (oponent) ; Fozy, István (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá belemnitovou faunou z oblasti Vnějších Západních Karpat, jejím systematickým určením a stratigrafickým a paleogeografickým zhodnocením. Spolu s izotopovými analýzami, zahrnujícími jak stabilní izotopy kyslíku a uhlíku, tak izotopy stroncia, vytváří komplexní obraz paleoekologických podmínek v období jursko-křídové hranice a spodní křídy. Belemniti nejsvrchnějšího tithonu a hraničního intervalu J/K nejsou obecně příliš dobře prostudovaní, jelikož se na studovaných profilech vyskytují zřídka, nebo sedimentární podmínky nejsou vhodné pro jejich zachování. Rostra belemnitů jsou tak v mediteránní provincii popsána pouze z několika lokalit. Na základě posledních výzkumů byl stratigrafický rozsah některých původně tithonských druhů rozšířen o nejspodnější křídu. Oproti tomu jsou spodnokřídoví belemniti (od pozdního berriasu) relativně rozšíření. V tethydní říši je možné studovat spodnokřídovou belemnitovou faunu v dobrém detailu a dle jejich četného zachování, také stanovit jednotlivá společenstva odpovídajcí stratigrafickým intervalům. Navíc lze modelovat jejich palebiogeografické rozšíření a případné migrace. Specifické podmínky a typ sedimentární asociace, ve které bylo rostrum uloženo, nabízí možnost zkoumání ekologických preferencí, které jednotlivé druhy...
|
|
|
Čelistní aparáty hlavonožců české křídové pánve - taxonomie a stratigrafické implikace
Kozlová, Zuzana ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Vašíček, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá systematickým výzkumem čelistních aparátů hlavonožců z období pozdní křídy. Bylo studováno 147 kusů nově nalezených nautiloidních rhyncholitů z české křídové pánve a jeden nový amonitový rhyncholit z Řepova. Nová kolekce spodních čelisti amonitů byla zastoupena 32 vzorky aptychů. Nautiloidní rhyncholity z lokalit Turkaňk, Úpohlavy a Drážďany byly přiřazeny k rodu Nautilorhynchus simplex. Nálezy z Vinar u Vysokého Mýta conchorhynchů jsou řazeny k druhu Conchorhynchus cretaceus, který je dáván do souvislosti s druhem Eutrephoceras sublaevigatum. Amonitový rhyncholit má nejisté systematické postavení a není zatím asociován s žádným konkrétním taxonem amonita. Nálezy aptychů z lokality Úpohlavy i Pecínov zahrnovaly především druhy heteromorfních amonitů - většinou se jednalo o baculitidy (rody Baculites, Sciponoceras). Celková diverzita druhů z obou lokalit je 20 amonitových druhů. Některé typy čelistí byly v České křídové pánvi nalezeny zcela poprvé (2 druhy aptychů). Na dobře zachovalém vzorku z lokality Úpohlavy byla metodou Ramanovské analýzy prokázána původní organická hmota, která může obsahovat zbytky původních pigmentů. Ze studovaného materiálu nelze prokázat, zda aptychy plnily i stále diskutovanou funkci operkula. Unikátní nález amonita Prionocyclus germari z Úpohlav...
|
|
|
Fosilní asociace dobrotivského souvrství
Luptáková, Monika ; Kraft, Petr (vedoucí práce) ; Mergl, Michal (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na shrnutí základních poznatků o fosilních asociacích dobrotivského souvrství, které je součástí výplně pražské pánve a reprezentuje sedimentaci na přelomu středního a svrchního ordoviku. Hlavní část práce se soustřeďuje na dosud získané a publikované poznatky v širším kontextu okolních paleokontinentů a oblastí peri- Gondwany. Práce stručně popisuje vývoj pražské pánve a její paleogeografii. Zabývá se litologií souvrství a jeho stratigrafickým zařazením. Shrnuje dosud známé a publikované základní poznatky o faunistických asociacích v dobrotivském souvrství včetně jejich paleobiogeografie a paleoekologie. Bakalářská práce je považována za základ pro další studium dobrotivského souvrství. Klíčová slova: ordovik, pražská pánev, společenstva, lokality, stratigrafie, paleobiogeografie
|
|
|
Graptoliti šáreckého souvrství (střední ordovik, pražská pánev) a jejich stratigrafický význam
Strossová, Zuzana ; Kraft, Petr (vedoucí práce) ; Bruthansová, Jana (oponent)
Graptoliti patří mezi vůdčí stratigrafické skupiny, které pomáhají stanovit hranice geologických jednotek staršího paleozoika a korelovat je biostratigraficky i chronostratigraficky v regionálním i globálním měřítku. Šárecké souvrství, které je součástí vulkanosedimentární výplně pražské pánve, reprezentuje střednoordovickou jednotku, která obsahuje dobře zachovanou graptolitovou faunu. Od prvních výzkumů, provedených bezmála před 100 lety, bylo postupně shromážděno mnoho údajů, které ovlivnily vývoj a často zásadní změny graptolitové taxonomie i stratigrafie. Významné nálezy byly získány především díky průzkumu ložisek železné rudy v okolí Rokycan, Ejpovic a Krušné hory u Hudlic. Předložená práce shrnuje dosavadní poznatky o graptolitech v šáreckém souvrství a jejich vyžití ve stratigrafii. Klíčová slova: graptoliti, ordovik, šárecké souvrství, stratigrafie
|
|
| |
host ::
RSS.